Rozvod

Hana Hegerová

1:Mráz držím v dlaních, svět zůstal stát.
V hodinách ranních nemohu spát.
Jediné slůvko rozdělilo nás.
Říkala jsem ti "mluvko"
a pojednou je tu zticha hráz.
To ty jsi se rozhod jako muž
a pravý chlap a řekl jsi:
"Rozvod, nechci jít dál podle starých map."
2:Už ani nevím, kdy to bylo.
Přišlo to jako malá smrt.
Nejspíš byla zima, venku lilo
a jestli v nás z naší lásky zbylo aspoň čtvrt,
tak teď nezbylo už vůbec nic
jak po světle letních létavic.
Jen to jediné slůvko.
Rozvod.
3:D#7Co bude G#mdál? Spát budeš D#msám.
Čas dal, čas C#mvzal. Prázdný je G#mkrám.
On vyproC#mdal náš prvníG#mbál,
  Bm7-5 E7
rok kdesi stál a čekával.
Tvé doty G#mky lehké jak D#msníh,
smích putyC#mky, co zná náš první G#mhřích.
Náš pokoC#mjík v tom poschoG#mdí,
  Bm7-5 F
kam pikolík už nechodí.
Co bude C#mdál, co bude D#mdál, co bude G#mdál?
Rozvod.
4:Soud soudí zločiny.
Proč máme k němu jít?
Tam vzdát se rodiny a zachovat klid?
Kdo zná nás víc než já a ty,
tvůj rub i líc, mé trampoty?
Čí bude stůl, čí bude skříň?
Chtěl jsi vždy půl, já, já jsem chtěla míň.
A teď nechci nic.
Chci vědět jen, jak dětem říct ten divný sen.
Co bude dál, co bude dál, co bude dál?
Mlčky jsi stál i ty ses bál říct: "Rozvod."
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:29.715+00:00
Výsledky hledání: